Omega-3 versus omega-6: proč je důležitá rovnováha pro naše zdraví

Moderní člověk nikdy neměl tolik jídla jako dnes. Přesto se stále častěji mluví o „skrytém nutričním dluhu“ – nedostatku některých klíčových živin. Jednou z nejvýznamnějších je deficit omega-3 mastných kyselin a současně nadbytek omega-6. Tento nepoměr se stává jedním z faktorů, které podporují chronický zánět, jenž je spojován s řadou civilizačních onemocnění.

Když zánět pomáhá i škodí

Zánět je přirozená obranná reakce organismu. Pomáhá nám hojit zranění a bojovat s infekcemi. Problém nastává ve chvíli, kdy v těle probíhá dlouhodobě na nízké úrovni – takzvaný chronický tichý zánět.

Ten je dnes spojován s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, obezity, některých autoimunitních onemocnění i předčasného stárnutí.

Právě složení mastných kyselin v našem jídelníčku může významně ovlivnit, zda v těle převládají procesy podporující zánět, nebo naopak jeho uklidnění.

Omega-3 a omega-6: dvě strany jedné mince

Omega-3 i omega-6 mastné kyseliny jsou esenciální. Organismus si je neumí vytvořit sám, a proto je musíme přijímat stravou.

Omega-3 mastné kyseliny se nacházejí zejména v:

  • tučných mořských rybách,
  • rybím oleji,
  • mořských plodech,
  • řasách,
  • v menší míře ve lněném či řepkovém oleji.

Omega-6 mastné kyseliny najdeme především v:

  • slunečnicovém oleji,
  • kukuřičném oleji,
  • sójovém oleji,
  • průmyslově zpracovaných potravinách,
  • fast foodu.

Obě skupiny mastných kyselin jsou důležité. Problémem dnešní doby není příliš mnoho omega-6 ani příliš málo omega-3 samostatně, ale výrazně narušený poměr těchto dvou kyselin.

Jaký poměr je ideální?

Předpokládá se, že naši předkové přijímali omega-6 a omega-3 v poměru přibližně 1:1 až 4:1.

V současné západní populaci se poměr často pohybuje mezi 15:1 až 20:1 ve prospěch omega-6.

Takto vysoký příjem omega-6 spolu s nízkým příjmem omega-3 podporuje tvorbu látek, které mohou přispívat k prozánětlivému prostředí v organismu.

Cílem proto není omega-6 eliminovat, ale zvýšit příjem omega-3 a poměr vyrovnat.

Omega-3 index: okno do stavu našich buněk

Jedním z nejlepších ukazatelů dlouhodobého příjmu omega-3 mastných kyselin je omega-3 index.

Tento laboratorní parametr z krve měří procentuální zastoupení dvou klíčových omega-3 mastných kyselin – EPA a DHA – v membránách červených krvinek.

Výsledky se obvykle interpretují následovně:

  • méně než 4 % – nízká hladina omega-3,
  • 4–8 % – střední hladina,
  • nad 8 % – optimální hladina spojovaná s lepším kardiovaskulárním zdravím.

Omega-3 index odráží dlouhodobý stav organismu za poslední měsíce, nikoli jen to, co jsme snědli včera.

Skandinávci: tradice, která funguje

Když se mluví o omega-3, často se jako příklad uvádějí skandinávské země.

V Norsko, Island nebo Dánsko mají ryby tradičně významné místo v jídelníčku. Losos, sleď, makrela či treska se zde konzumují pravidelně po generace.

Přesto zde lidé často užívají i rybí olej nebo olej z tresčích jater.

Důvod je jednoduchý: odborníci si uvědomují, že ani pravidelná konzumace ryb nemusí vždy zajistit optimální hladinu EPA a DHA. Rybí olej proto slouží jako praktický způsob, jak dlouhodobě udržovat dostatečný příjem omega-3.

Není náhodou, že právě severské země patří mezi oblasti s jedním z nejvyšších omega-3 indexů na světě.

Japonsko: země s jednou z nejvyšších hladin omega-3

Ještě zajímavější situace je v Japonsko.

Japonci tradičně konzumují několikanásobně více ryb než většina evropských populací. Ryby a mořské plody jsou běžnou součástí jejich každodenní stravy. Navíc doplňují svůj jídelníček pravidelným přísunem rybího oleje s omega-3 mastnými kyselinami.

Díky tomu dosahují jedněch z nejvyšších hodnot omega-3 indexu na světě, často přesahujících hranici 8 %.

Střední Evropa: ryby na talíři jen občas

Situace ve střední Evropě je výrazně odlišná.

V Česko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko se ryby konzumují relativně málo.

Pro mnoho lidí zůstává ryba spíše svátečním jídlem. Typickým příkladem je vánoční kapr, zatímco pravidelná konzumace tučných mořských ryb několikrát týdně je spíše výjimkou.

Naopak vysoká je spotřeba:

  • rostlinných olejů bohatých na omega-6,
  • průmyslově vyráběných potravin,
  • smažených jídel,
  • polotovarů.

Výsledkem bývá nízký příjem EPA a DHA a současně vysoký příjem omega-6 mastných kyselin.

Proč nestačí jen občasná porce ryby

Mnoho lidí se domnívá, že když si dají jednou za čas lososa nebo tuňáka, mají potřebu omega-3 vyřešenou.

Ve skutečnosti je důležitý pravidelný dlouhodobý příjem. Omega-3 mastné kyseliny se postupně zabudovávají do buněčných membrán, kde ovlivňují jejich funkci a schopnost reagovat na zánětlivé podněty.

Právě proto je omega-3 index považován za důležitější ukazatel než samotný údaj o tom, kolik ryb člověk sní během jednoho týdne.

Jak zlepšit poměr omega-3 a omega-6

Dobrou zprávou je, že změna nemusí být složitá.

Pomoci může:

  • zařazovat tučné mořské ryby alespoň 2–3× týdně,
  • omezovat vysoce průmyslově zpracované potraviny,
  • preferovat kvalitní zdroje tuků,
  • sledovat svůj omega-3 index,
  • v případě nízkého příjmu ryb zvážit kvalitní doplněk s rybím olejem.

Závěr

Moderní stravování ve střední Evropě přináší výrazný nadbytek omega-6 mastných kyselin a současně nedostatek omega-3. Tento nepoměr může přispívat k chronickým zánětlivým procesům, které jsou spojovány s řadou civilizačních onemocnění.

Zatímco Skandinávci a Japonci mají díky tradičně vyšší konzumaci ryb lepší zásobení omega-3 mastnými kyselinami, ve střední Evropě zůstává jejich příjem často nedostatečný.

Pravidelná konzumace ryb, případně kvalitního rybího oleje, spolu s kontrolou omega-3 indexu představují jednoduchý a vědecky podložený způsob, jak podpořit zdraví srdce, mozku i celkovou rovnováhu organismu.

 

What is good health?

Do you have a good lifestyle?

Lifestyle simply means the way in which you live. Health and lifestyle go hand in hand. You might feel you have a good lifestyle if you are physically active, eat healthily and generally experience a sense of wellbeing. Conversely, if you want good health you should also have a good lifestyle.

Physical activity is the major contributor to a good lifestyle, but diet, drugs, stress, sleep and social conditions are also play an important role. Being able to use the body properly to avoid injury also affects lifestyle. Physical activity can also prevent depression and help you to recover more quickly from mental illness, both of which obviously affect your lifestyle.

Diet can be a difficult topic for many. Perhaps you eat too much or too little or maybe you find it hard to know what foods to combine to have a balanced diet. It’s also important to eat food that contains important vitamins, minerals and dietary fibre, omega-3 and antioxidants. On top of all this, you also need to get enough energy, protein and the correct fatty acids. The requirement for these nutrients changes throughout your life. When you are older you also have different requirements than children and younger adults. Women also have different requirements than men. Pregnant and breastfeeding mothers also have special requirements.

When you get older, you lose muscle mass and your body requires less energy and therefore less food. You may lead a less active life than you did before, which is why you require less food. However, your need for minerals, vitamins and other nutrients remains the same. Of course, there are plenty of healthy and active older people, but when you reach 70 to 80 years of age, it’s easier to become ill, especially during flu season.

Some steps you can take to improve your lifestyle and health are to:

What is good quality of life?

The World Health Organisation (WHO) defines quality of life as a state where the individual can realise their potential, cope with normal stressful situations, work in a rewarding and positive way, and be able to contribute to others and society. 

Quality of life is a wide and somewhat diffuse concept that includes joy in, and a desire for, life. These are values that are rather felt than measured, which in turn are based on personal environment and choices. Quality of life doesn’t necessarily depend on being healthy or sick. It’s the moments between worries, sorrows, problems and ailments that matter. For example, if you have a chronic illness, a feeling of mastery can be important when talking about quality of life.

To sum up, quality of life is a combination of health, lifestyle, networks and social support. It’s about experiencing joy, meaning in life, satisfaction, security and a sense of belonging, as well as being able to use your strengths. It’s also about feeling interest in life, coping with everyday situations and a being committed to something or someone. If you have good quality of life, you will be able to cope better with the inevitable stressful situations in life.

Our products

Get inspiration on our Instagram

This error message is only visible to WordPress admins
There has been a problem with your Instagram Feed.