Home » Proč nestačí jíst méně tuku: skutečný problém je jeho složení
Když se hovoří o zdravém životním stylu, většina lidí se soustředí na množství tuků ve stravě. Mnohem důležitější však často bývá jejich kvalita a vzájemný poměr. Právě zde se skrývá jeden z největších rozdílů mezi tradiční stravou našich předků a moderním jídelníčkem dnešního člověka.
Zatímco dříve byly zdroje tuků pestřejší a přirozenější, současná strava je charakteristická vysokým zastoupením omega-6 mastných kyselin a nedostatečným příjmem omega-3. Tento trend odborníci sledují již několik desetiletí a spojují jej s rostoucím výskytem chronických onemocnění.

Tuky, které řídí komunikaci mezi buňkami
Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny nejsou pouze zdrojem energie. Jsou součástí buněčných membrán a slouží jako stavební materiál pro látky, které ovlivňují fungování imunitního systému, cév, mozku i srdce.
Lze si je představit jako chemické posly, kteří předávají informace mezi buňkami. Pokud v organismu převládají omega-6 mastné kyseliny, vzniká více signálů podporujících obranné a zánětlivé reakce. Naopak omega-3 mastné kyseliny pomáhají tyto procesy vyvažovat a přispívají k jejich přirozenému ukončení.
Nejde tedy o boj „dobrých“ a „špatných“ tuků. Obě skupiny jsou důležité. Klíčová je rovnováha.
Jak jsme se dostali do nerovnováhy
Ještě před sto lety byl jídelníček většiny Evropanů výrazně odlišný od dnešního. Lidé jedli méně průmyslově zpracovaných potravin, více sezónních surovin a také méně rostlinných olejů.
Situace se začala měnit s rozvojem potravinářského průmyslu. Levné oleje ze slunečnice, kukuřice nebo sóji se staly součástí mnoha výrobků – od pečiva přes dresinky až po hotová jídla.
Dnes se omega-6 mastné kyseliny nacházejí téměř všude. Naopak příjem mořských ryb, které představují hlavní zdroj biologicky aktivních omega-3 mastných kyselin EPA a DHA, zůstává nízký.
Výsledkem je výrazně posunutý poměr těchto dvou skupin tuků.

Neviditelný zánět jako důsledek moderního životního stylu
Chronický zánět není totéž, co akutní infekce nebo poranění. Člověk jej většinou nepociťuje a nemusí o něm vůbec vědět.
Přesto může dlouhodobě zatěžovat organismus. Výzkumy ukazují, že zvýšená zánětlivá aktivita souvisí s rozvojem aterosklerózy, vysokého krevního tlaku, metabolického syndromu nebo diabetu 2. typu.
Na vzniku těchto procesů se podílí řada faktorů – nedostatek pohybu, stres, nadváha i kvalita stravy. Právě složení přijímaných tuků je jedním z ovlivnitelných faktorů, který může hrát významnou roli.
Co nám o omega-3 prozradí krev
Mnoho lidí netuší, zda mají omega-3 dostatek. Odpověď přitom může nabídnout jednoduché laboratorní vyšetření označované jako omega-3 index.
Tento ukazatel hodnotí množství EPA a DHA zabudované v membránách červených krvinek. Protože životnost červených krvinek je několik měsíců, odráží výsledek dlouhodobé stravovací návyky.
Čím vyšší omega-3 index člověk má, tím lépe jsou jeho tkáně zásobeny těmito důležitými mastnými kyselinami. Za optimální bývají považovány hodnoty nad 8 %, zatímco nízké hodnoty ukazují na dlouhodobý nedostatek.
Seveřané vědí, proč sáhnout po rybím oleji
V severní Evropě má konzumace ryb dlouhou tradici. Losos, sleď, makrela nebo treska jsou běžnou součástí jídelníčku v zemích jako Norsko, Island či Dánsko.
Zajímavé však je, že ani tam se lidé nespoléhají pouze na ryby. Užívání rybího oleje je v těchto zemích běžnou součástí každodenní péče o zdraví a předává se často z generace na generaci.
Důvod je pragmatický. Ani pravidelná konzumace ryb nemusí vždy zajistit optimální přísun EPA a DHA po celý rok. Doplňování rybím olejem proto představuje jednoduchý způsob, jak si udržet stabilní příjem omega-3 mastných kyselin.
Japonsko: příklad národa s vysokým příjmem omega-3
Pokud existuje země, která je s mořskými rybami neodmyslitelně spojena, pak je to Japonsko.
Mořské plody a ryby zde patří mezi základní potraviny. Tradiční japonská kuchyně obsahuje několikanásobně více ryb než jídelníček běžného Středoevropana.
Právě proto bývají u japonské populace často naměřeny jedny z nejvyšších hodnot omega-3 indexu na světě. Přesto ani zde nezmizel trh s doplňky stravy obsahujícími DHA a EPA. Mnoho Japonců je využívá jako součást prevence a podpory zdravého stárnutí.
Střední Evropa: země masa, nikoliv ryb
V České republice a dalších zemích střední Evropy jsou ryby stále spíše doplňkem jídelníčku než jeho základem.
Přestože odborná doporučení doporučují konzumaci ryb alespoň dvakrát týdně, realita bývá často jiná. Spotřeba ryb zůstává ve srovnání se severskými zeměmi nebo Japonskem několikanásobně nižší.
Naopak vysoká je konzumace masa, uzenin, smažených jídel a průmyslově vyráběných potravin. Tyto potraviny často přinášejí další omega-6 mastné kyseliny a poměr mezi omega-6 a omega-3 se tak dále zhoršuje.
Proč nestačí sledovat jen kalorie
Dva lidé mohou přijmout stejné množství energie, ale jejich organismus může reagovat odlišně podle toho, odkud tuky pocházejí.
Strava bohatá na ryby, mořské plody a kvalitní zdroje omega-3 poskytuje tělu jiné stavební látky než jídelníček založený převážně na smažených pokrmech a průmyslově zpracovaných výrobcích.
Proto se stále více odborníků zaměřuje nejen na množství tuků, ale i na jejich složení.
Jak podpořit příjem omega-3 v běžném životě
Zlepšení nemusí znamenat radikální změnu jídelníčku. Praktickými kroky mohou být:
- zařazení tučných mořských ryb několikrát týdně,
- častější konzumace sardinek, sleďů nebo makrel,
- omezení ultrazpracovaných potravin,
- pestřejší výběr zdrojů tuků,
- kontrola omega-3 indexu,
- doplnění kvalitního rybího oleje v obdobích, kdy je příjem ryb nízký.
Budoucnost zdraví začíná na talíři
Výživa není pouze otázkou kalorií. Je také otázkou biologické kvality živin, které denně přijímáme. Moderní strava přinesla mnoho výhod, ale současně narušila přirozenou rovnováhu mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami.
Zkušenosti zemí s vysokou konzumací ryb ukazují, že pravidelný příjem omega-3 může být jedním z důležitých pilířů dlouhodobého zdraví. Ať už prostřednictvím ryb na talíři, nebo kvalitního rybího oleje, návrat k lepší rovnováze tuků představuje jednoduchý krok, který může mít významný dopad na fungování organismu.
What is good health?
Do you have a good lifestyle?
Lifestyle simply means the way in which you live. Health and lifestyle go hand in hand. You might feel you have a good lifestyle if you are physically active, eat healthily and generally experience a sense of wellbeing. Conversely, if you want good health you should also have a good lifestyle.
Physical activity is the major contributor to a good lifestyle, but diet, drugs, stress, sleep and social conditions are also play an important role. Being able to use the body properly to avoid injury also affects lifestyle. Physical activity can also prevent depression and help you to recover more quickly from mental illness, both of which obviously affect your lifestyle.
Diet can be a difficult topic for many. Perhaps you eat too much or too little or maybe you find it hard to know what foods to combine to have a balanced diet. It’s also important to eat food that contains important vitamins, minerals and dietary fibre, omega-3 and antioxidants. On top of all this, you also need to get enough energy, protein and the correct fatty acids. The requirement for these nutrients changes throughout your life. When you are older you also have different requirements than children and younger adults. Women also have different requirements than men. Pregnant and breastfeeding mothers also have special requirements.
When you get older, you lose muscle mass and your body requires less energy and therefore less food. You may lead a less active life than you did before, which is why you require less food. However, your need for minerals, vitamins and other nutrients remains the same. Of course, there are plenty of healthy and active older people, but when you reach 70 to 80 years of age, it’s easier to become ill, especially during flu season.
Some steps you can take to improve your lifestyle and health are to:
- eat a healthy and varied diet
- stay active
- watch your weight
- avoid too much alcohol and don’t smoke
- get enough sleep
- think positive
- practise good hygiene
What is good quality of life?
The World Health Organisation (WHO) defines quality of life as a state where the individual can realise their potential, cope with normal stressful situations, work in a rewarding and positive way, and be able to contribute to others and society.
Quality of life is a wide and somewhat diffuse concept that includes joy in, and a desire for, life. These are values that are rather felt than measured, which in turn are based on personal environment and choices. Quality of life doesn’t necessarily depend on being healthy or sick. It’s the moments between worries, sorrows, problems and ailments that matter. For example, if you have a chronic illness, a feeling of mastery can be important when talking about quality of life.
To sum up, quality of life is a combination of health, lifestyle, networks and social support. It’s about experiencing joy, meaning in life, satisfaction, security and a sense of belonging, as well as being able to use your strengths. It’s also about feeling interest in life, coping with everyday situations and a being committed to something or someone. If you have good quality of life, you will be able to cope better with the inevitable stressful situations in life.
Our products
Möller´s Omega-3 Cardio
Möller´s Omega-3 Želé rybičky s příchutí Cola
Dárkové balení Möller´s Omega-3 Rybí olej D+ s citronovou příchutí 2 x 250 ml
Möller’s Rybí olej s ovocnou příchutí 250 ml
Möller´s Omega-3 Rybí olej s citronovou příchutí
Möller´s Omega-3 Daily Health kapsle s vůní vanilky
Möller´s Omega-3 Rybí olej D+ s citronovou příchutí
Möller’s Omega-3 Rybí olej D+ je bohatý, tekutý olej z tresčích jater obsahující přírodní omega-3 mastné kyseliny navíc v kombinaci s vitaminy A, E a s vysokou dávkou vitaminu D.
Möller´s Omega-3 Můj první rybí olej
Möller´s Omega-3 Želé rybičky s malinovou příchutí
Möller´s Omega-3 Rybí olej Natural
Get inspiration on our Instagram













